Zvířata

Paví očko   je snad jedna z nejrozšířenějších akvarijních rybek. Díky jejímu snadnému odchovu a schopnosti rozmnožit se zaujala přední místo v srdci nejednoho akvaristy a nechybí ani v akváriích profesionálních chovatelů.

HISTORIE A PŮVOD

"Gupkám", jak jsou tyto rybky všeobecně nazývány, se úspěšně podařilo zdomácnět i v nejrůznějších částech světa. Původní, poměrně nevelký areál rozšíření zahrrnuje území Guyany, Venezuely, severní Brazílie a především ostrovy Malých Antil Trinidad, Barbados a další, kde se vyskytují ve vodě sladké, brakické i mořské. Lidé se snažili využít tyto rybky i v boji proti komárům, přenašečům malárie, a tak je vysazovali na dalších místech po celém světě. Některé populace zanikly, jiné díky své přizpůsobivosti, odolnosti a plodnosti zdomácněly. Areál současného rozšíření je obrovský a zahrnuje některé další oblasti Jižní a Střední Ameriky a jižní státy USA až po Virginii. Paví očka se nacházejí i v Africe a jižní Asii.

PAVÍ OČKO U NÁS

Do Evropy byla tato rybka poprvé dovezena roku 1908. Samička je méně atraktivní než sameček, který může hýřit snad až všemi barvami. Paví očko je rybkou velmi plodnou a u chovatelů akvaristů i velmi oblíbenou. Najdeme ji jak v nádržích začátečníků tak v akváriích fundovaných a zkušených profesionálů. Velmi úspěšný chov je prováděn v asijských pěstírnách. V nádržích laiků je nejčastější množení bez cíle, které přináší nahodile vzniklé, neprošlechtěné formy. Fundovaní chovatelé se snaží zachovat čistokrevné linie, takže mladé rybky jsou pečlivě tříděny na základě příbuzenské plemenitby. Ve velkých farmách se křížením dosahuje nových i barevných variet. Akvaristům se podařilo výběrem jedinců vychovat mnoho kmenů, které jsou na výstavách hodnoceny podle mezinárodně platných norem. Tyto vysoce prošlechtěné formy s obrovskými ploutvemi a mají co do vzhledu již pramálo společného s původnímí divokými rybkami z přírody. Tyto akvarijní rybky bohužel nejsou schopny přežít ve vodě naši zimu, v letních měsících ji však můžeme umisťovat do venkovních vodních nádrží a rybníčků, kde nám bez problému přežije.

ROZMNOŽOVÁNÍ

Rozmnožování probíhá po celý rok a samice rodí živá mláďata. Sameček je vybaven gonopodiem, kterým do samičky vstříkne spermie a oplodní jikry. Na jedno oplodnění samice vrhne i několikrát, oplodněné samice tak mohou rodit mladé i několik měsíců bez přítomnosti samce. Před porodem mají černou skvrnu zralosti a hranaté velké bříško. Gravidita samice trvá přibližně 4 týdny a velikost potěru po narození se pohybuje ve velikosti 7-12 mm. Ve vrhu je v průměru 20-40 mláďat. Mohou se vyskytnou i velmi malé vrhy pouze s několika mláďaty, ale naopak nejsou vzácností i vrhy čítající více jak 100 kusů. Bezprostředně před porodem prasknou jikernaté obaly v těle samice a samice potěr vypuzuje ven z těla. Při porodu potěr klesá ke dnu. Na dně se mu naplní plynový měchýř, díky kterému může bezproblémově plavat. Potěr ihned přijímá potravu. Krmit lze vločkami, lepší je ale prvních cca 14 dní krmit artémiíí, potěr pak rychleji roste. Ve společenských akváriích je třeba počítat se ztrátami při vrhu, jelikož potěr bývá snadnou kořistí. Pokud chceme celý vrh, je nutné samici umístit do porodničky a po porodu odlovit, i když svůj potěr zpravidla nepožírá. Pro cílevědomý odchov výhradně jednoho barevného a tvarového typu je nutné pečlivě vybírat chovné exempláře. Pokud chceme odchovat jedince v chovných varietách, je velmi důležité ryby rozdělit dříve, než dorostou do pohlavní zralosti, aby nedošlo k nechtěnému oplodnění samic barevně jiným druhem.